Nový hrádek u Lukova - Jizni Morava Ceska republika.
Nový Hrádek je rozsáhlá a dobře uchovaná zřícenina hradu ležící asi 2,5 km jižně od Lukova.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1403, avšak je zřejmé, že ho moravský markrabě Jan Jindřich nechal postavit již v 2. polovině 14. století jako lovecký hrad. Jeho syn Jošt Lucemburský prodal hrad v roce 1403 Přechovi z Kojetic. V roce 1418 hrad koupil rakouský šlechtic Osvald z Eytzingu, který vlastnil i hrad Kaju na protější straně Dyje. V 15. století byl hrad ve dvou etapách přestavován a dostavován a na začátku 16. století dospěl do konečné rozlohy.

Páni z Kunštátu roku 1525 provedli ještě nějaké opevňovací práce, poté se na hradě vystřídalo několik vrchností. Za třicetileté války byl hrad obsazen a pobořen švédskými vojsky. Hrad byl jako sídlo opuštěn a byl dále využíván ke skladovacím účelům, na počátku 19. století byla do něj vestavěna hájovna. Za první republiky užíval hrad Klub českých turistů, který ho zpřístupnil a zřídil zde noclehárnu. Po roce 1948 se hrad ocitl v přísně střeženém hraničním pásmu a byl zde zakázán vstup. Hrad byl znovu zpřístupněn až po roce 1989. (zdroj: http://cs.wikipedia.org)

Hrad Buchlov - Jizni Morava Ceska republika.
Buchlov je královský hrad stojící na stejnojmenném kopci v Chřibech nad Buchlovicemi v nadmořské výšce 509 metrů. Doba stavby tohoto hradu se odhaduje na 1. polovinu 13. století. Poslední úpravu hradu provedl vévoda Jan Ždánský ze Zástřizel při přestavbě na renesanční sloh v letech 1540–1558. Hrad je ve vlastnictví státu a je spravován Národním památkovým ústavem.
Buchlov byl vybudován v první polovině 13. století. Hrad byl založen jako významný strategický bod. Funkce hradu byla hospodářská, obranná, ale hrad byl také správním střediskem. K této správě náležela i královská soudní pravomoc, tzv. lovecké právo. Původní zakládací listina se však nedochovala. Ze stavebně-historického hlediska se Buchlov řadí do přechodného románsko-gotického období. Přestože byl Buchlov neustále v majetku krále, byl často dáván do zástavy bohatým moravským rodům – věřitelům krále. V roce 1511 přestal být Buchlov majetkem krále. Král Vladislav II. Jagellonský jej daroval Arklebu Trnavskému z Boskovic za jeho významné služby proti Turkům. Arkleb hrad prodává roku 1520 Žerotínům, kteří jej drží až do roku 1544. Od nich koupil panství Jan Ždánský ze Zástřizel, jehož rod zde pobýval více než jedno století. Za Zástřizlů proběhly největší stavební úpravy, a to již v duchu renesance. Celý horní hrad byl přestavěn k reprezentačním a obytným účelům. Veškeré hospodářské budovy byly přesunuty do nově vybudovaného dnešního druhého nádvoří. Většina Zástřizlů se aktivně zapojila do stavovského povstání na straně vzbouřenců a při konfiskacích ztratila značnou část majetku. Poslední stavební úpravy proběhly, když hrad vlastnili pánové z Petřvaldu (1644–1800). V důsledku blížícího se nového tureckého nebezpečí bylo opevnění hradu rozšířeno ještě o současné první nádvoří s věžovou bránou a bastionem. Přes všechny snahy stavebníků přizpůsobit středověkou pevnost životnímu stylu 18. století, se nedařilo vyhovět novým požadavkům, a proto majitelé postupně ztrácí zájem o další úpravy. V letech 1698–1701 byl v městečku Buchlovice vybudován honosný zámek ve stylu italské barokní vily. Od roku 1751 zůstal Buchlov trvale neobydlen, avšak zásluhou posledních majitelů, hrabat Berchtoldů z Uherčic, nechátral. Berchtoldové, zejména osvícení badatelé Dr. Bedřich a jeho nevlastní starší bratr Dr. Leopold I., soustředili do jeho prostor mimořádně cenné a rozsáhlé sbírky. Z tohoto přírodovědného a historického souboru vzniklo rodinné muzeum. V r. 1945 přešel Buchlov společně s rodinnou hrobkou kaplí sv. Barbory do vlastnictví československého státu a byl zařazen do souboru památek I. kategorie. (zdroj: http://cs.wikipedia.org)